U Habakuka - největší prodejce rybářských potřeb a Kaprařská speciálka U Habakuka.

Kaprové pruty

Kaprový prut je potřeba vybírat podle způsobu lovu, velikosti vody i vzdálenosti, na kterou se bude nahazovat. Rozhoduje především délka prutu, testovací křivka, akce blanku a jeho konstrukce, ale také počet dílů a s ním související transportní délka. Jiný prut bude ideální pro daleké náhozy na rozlehlé vodě a jiný pro lov z lodi, podél břehu nebo na menším revíru.

Kaprové pruty

Kaprový prut je potřeba vybírat podle způsobu lovu, velikosti vody i vzdálenosti, na kterou se bude nahazovat. Rozhoduje především délka prutu, testovací křivka, akce blanku a jeho konstrukce, ale také počet dílů a s ním související transportní délka. Jiný prut bude ideální pro daleké náhozy na rozlehlé vodě a jiný pro lov z lodi, podél břehu nebo na menším revíru.

Dvoudílný, třídílný, nebo teleskopický?

Klasickou volbou pro kaprařinu jsou dvoudílné pruty, které nabízejí velmi dobré vlastnosti při nahazování i zdolávání. Jejich nevýhodou je větší transportní délka, zejména u běžných prutů dlouhých 3,6 nebo 3,9 metru.

Třídílné a čtyřdílné kaprové pruty jsou skladnější a dávají smysl tam, kde je transportní délka důležitá. Moderní blanky dokážou nabídnout velmi dobré vlastnosti i při vícedílné konstrukci, přesto zůstávají dvoudílné pruty standardem tam, kde je prioritou maximální výkon a skladnost nehraje zásadní roli.

Nejmenší přepravní rozměry nabízejí teleskopické a poloteleskopické pruty. Jsou praktické pro mobilní rybolov, kratší vycházky nebo situace, kdy není možné převážet dlouhé pouzdro s klasickými kaprovými pruty.

Jakou délku kaprového prutu zvolit?

Mezi nejrozšířenější patří pruty o délce 3,6 m (12 ft), které představují univerzální volbu pro většinu běžných situací. Delší pruty kolem 3,9 m (13 ft) se uplatní zejména při dalekém nahazování, kde delší blank umožňuje lépe využít energii náhozu.

Kratší pruty kolem 3 m (10 ft) jsou naopak velmi obratné. Hodí se pro menší vody, lov v omezeném prostoru, vyvážení montáží z lodi nebo situace, kdy není potřeba dosahovat extrémních vzdáleností.

Samotná délka ale o nahazovacích schopnostech nerozhoduje. Významnou roli hraje konstrukce a akce blanku, rozmístění oček, použitý naviják a samozřejmě technika nahazování.

Co znamená testovací křivka?

U kaprových prutů se síla blanku běžně udává pomocí testovací křivky v librách (lb). Vyšší hodnota obecně znamená výkonnější a tužší prut, který lépe zvládá těžší zátěže a silové nahazování. Neznamená ale automaticky, že je takový prut pro každého lepší.

Pruty kolem 3 až 3,25 lb představují univerzální řešení pro běžnou kaprařinu. Silnější varianty 3,5 lb a více dávají větší rezervu při těžších montážích a dalekém nahazování. Na kratší vzdálenosti může být naopak příjemnější měkčí blank, který nabízí citlivější kontakt s rybou při zdolávání.

Testovací křivku zároveň nelze zaměňovat za přesně stanovenou maximální vrhací zátěž. Dva pruty se stejným údajem v librách mohou mít kvůli rozdílné konstrukci blanku odlišnou akci i chování při náhozu.

Akce prutu a chování blanku

Při výběru je důležité také to, jakým způsobem se prut při zatížení ohýbá. Rychlejší pruty pracující více ve špičce umožňují přesné a razantní nahazování, zatímco progresivnější blank zapojuje při rostoucím zatížení větší část prutu a nabízí příjemnější práci při zdolávání.

Univerzální kaprový prut proto nemusí být ani nejtvrdší, ani nejrychlejší. Vhodná akce závisí na tom, zda je prioritou maximální nahazovací výkon, univerzálnost, nebo požitek a kontrola při zdolávání.

Spodové a markerové pruty

Pro zakrmování pomocí rakety nebo Spombu jsou určené spodové pruty. Jejich výrazně vyšší výkon umožňuje opakovaně nahazovat těžkou zakrmovací raketu, což by běžný kaprový prut zbytečně přetěžovalo.

Markerové pruty slouží především k průzkumu lovného místa. Jejich blank musí dobře přenášet informace od zátěže, aby bylo možné rozeznat charakter dna a změny jeho struktury. V některých sestavách lze jednu specializovanou udici využít pro více pomocných činností, ale při častém zakrmování a mapování vody mají samostatné spodové a markerové pruty své opodstatnění.

Při výběru kaprového prutu proto není vhodné řídit se pouze údajem v librách nebo předpokladem, že delší a tvrdší prut musí být lepší. Rozhodující je způsob lovu, požadovaná vzdálenost náhozu, používaná zátěž, podmínky konkrétní vody a také požadavky na transport. Správně zvolený prut by měl nabídnout dostatek výkonu pro danou situaci a současně zachovat dobrou kontrolu nad montáží i zdolávanou rybou.